Jak probíhají prodeje nevýkonných úvěrů bank a jak také může vypadat vymáhání dluhů v praxi? O tom jsme si povídali s šéfkou Asociace inkasních agentur ČR.
Když se nesplácený dluh dostane až k inkasní agentuře, většinou to znamená, že dlužník přestal komunikovat se společností, která mu peníze půjčila. Za normálních okolností, kdy člověk chápe, že je nutné splácet, ale momentálně zkrátka nemá z čeho, se se svým věřitelem snaží domluvit, upravit splátkový kalendář, nebo požádá o nějaké jiné řešení svého závazku. Jakmile se však dluhu chopí „inkaska“, znamená to, že je zle a že se dluh zřejmě začne pořádně prodražovat.
V některých případech umí být vymahači pořádně drsní a jít dlužníkovi takříkajíc pěkně po krku. Stát to ví, a proto se na Ministerstvu financí zrovna připravuje zákon o trhu s nevýkonnými úvěry, který má situaci kolem vymáhání dluhů zkulturnit a dlužníky ochránit, i když by si někteří možná za své chování trochu ostřejší jednání zasloužili.
S výkonnou ředitelkou Asociace inkasních agentur ČR (AIA) Janou Tatýrkovou jsme si povídali o tom, jak také může vypadat vymáhání dluhů v praxi, jak probíhají prodeje nevýkonných úvěrů bank a kterým dlužníkům chystaný zákon ani v budoucnu nepomůže.