Počty těchto případů jdou již do tisíců a začínají se množit. Upozorňuje na to bezplatná internetová poradna. „Naše poradenská linka denně vyřídí několik desítek dotazů od zoufalých, kteří obdrželi platební rozkaz a nevědí, co mají v takové situaci dělat,“ říká právník Rostislav Kovář z portálu poradnaveritele.cz.

O mnohých dluzích lidé vůbec nevěděli
Nejčastější jsou dluhy, které vznikly na pojistném před zhruba deseti lety či o staré ručitelské závazky z druhé poloviny 90. let. „Obvykle jde o velmi malé dluhy od 300 korun do tisícovky. Ojediněle se vyskytují částky vyšší, výjimečně nad dva tisíce korun,“ říká právník. V tomto případě jde o pohledávky, které vznikly jako nedoplatky na pojistném. V poradně se však setkávají i s drobnými dosud nepromlčenými dluhy.

Jak je možné, že o nich lidé vůbec nevěděli? „Protože jde například o odpovědnostní pojistky, které za ně dříve platil zaměstnavatel. Nebo si pojistku lidé sjednali sami, ale po jejím zrušení nedošlo žádné vyúčtování ani upomínka, že mají uhradit případný nedoplatek. Ze zákona totiž věřitel není povinen upomínku poslat,“ vysvětluje Kovář.

Vymáhat lze i promlčené pohledávky
Pokud se věřitel nechce o pohledávky starat, nic mu nebrání je odprodat, a to jak staré promlčené pohledávky, tak i „živé“ nepromlčené. Zbaví se tím jejich účetní evidence. Agentura, která má o takový balík pohledávek zájem, zaplatí jen zlomek ceny. „Platí se za soubor takových případů. Náku a prodej pohledávek není nikterak limitován, takový postup je v souladu s českou legislativou. Ve finále se cena za jeden případ dostává tak zhruba na deset procent nominální ceny.“
Nový majitel pohledávek pak postupuje podle „vychytaného“ scénáře, který může odkoupené dluhy zhodnotit o horentní částky. Dlužníkům totiž neposílá žádné upomínky, ale rovnou se obrátí na soud. Jakmile získá elektronický platební rozkaz, což ho přijde na 800 korun, je na koni a kalkuluje i s tím, že se lidé neumí právně bránit.

„Vymáhání dluhů je legitimním právem a vlastně povinností majitele pohledávek. Pohledávka stářím nezaniká, zanikne jen zaplacením. Česká legislativa umožňuje vymáhat i promlčené pohledávky a je jen a jen na dlužníkovi, zda se bude bránit včas.“  Že jde zřejmě o dobrý byznys, potvrzuje skutečnost, že se do něj zapojuje stále víc inkasních firem.

„Lidé se o právní pomoc hlásí i opakovaně, protože platební rozkazy přichází v rámci celé rodiny. Odhadujeme, že platební rozkaz inkasních firem mohlo obdržet několik tisíc lidí. S ohledem na frekvenci dotazů v posledních měsících se kloníme k odhadu, že se podobný případ stal spíš desetitisícům, než tisícům takto postižených,“ říká Rostislav Kovář.

Ověřte si, kdy váš dluh vzniknul a jednejte
Pokud přijde platební rozkaz na promlčený dluh, lze se ovšem bránit. Řada dlužníků to ale netuší a raději zaplatí. „Jakmile si přeberete doporučený dopis s platebním či elektronickým rozkazem od soudu, ověřte si, kdy váš dluh vzniknul. Pokud je pohledávka starší než tři roky, u obchodních smluv čtyři roky, v této fázi nic neplaťte, ale začněte okamžitě jednat. Nejpozději do 15 dnů od převzetí dopisu musíte podat proti platebnímu rozkazu odpor,“ radí Kovář.
Pokud tuto lhůtu promeškáte, nebo podáte odpor chybně, máte smůlu. Celý dluh i s úroky a náklady na právní zastoupení musíte uhradit.

„Soudní poplatky u nejnižších dluhů se od loňského září zvedly, u pohledávek do 20 tisíc korun činí 800 korun. Kromě toho musí dlužník uhradit za drobný dluh do výše jeden tisíc korun také odměnu právního zástupce ve výši 6 120 korun včetně DPH. Ve finále tak vymahačská agentura inkasuje bezmála sedm tisíc na nákladech řízení plus původní dlužnou částku a kapitalizovaný úrok z prodlení,“ vypočítává Kovář.

Pokud dlužník odmítá peníze zaplatit, dluh začne horentně narůstat. S platebním rozkazem v ruce má totiž nový majitel právo vymáhat svou pohledávku po dobu 10 let i exekučně. „Z původní dlužné částky 600 korun tak může být rázem až 19 tisíc.“

Pomohla by změna české legislativy
Podle viceprezidenta Asociace inkasních agentur Radka Laštovičky stojí za celým problémem pokřivená česká legislativa našeho státu: „Umožňuje přenést náklady na vymáhání soudní cestou na dlužníka, zatímco náklady na mimosoudní upomínání musí věřitel hradit sám. Oproti jiným státům je tudíž pro české věřitele ekonomicky výhodnější zažalovat drobné pohledávky namísto upomínání dlužníků. To zahlcuje soudy a dlužníkům mnohonásobně zvyšuje původní pohledávku o náklady na soudní řízení.“

A co by podle Laštovičky pomohlo situaci změnit? „Asociace inkasních agentur vidí řešení problému v legislativní úpravě, která by přenesla náklady na mimosoudní upomínání z věřitele na dlužníky. Nikoliv v nedávném zvýšení soudního poplatku ani v diskusích o možném snížení tarifů za úkony advokátů při soudním inkasu drobných pohledávek.“

Jinými slovy, dlužníci by se měli dozvědět i o drobných nedoplatcích vždy, a to přímo od svých věřitelů, nikoliv až od soudu. Své závazky by tak vyrovnali s přiměřeným a nikoliv horentním navýšením.

Zdroj: http://finance.idnes.cz/umi-vydelat-statisice-na-dluzich-za-par-stovek-a-zakon-neporusuji-1cc-/viteze.aspx?c=A120124_113127_viteze_sov

Zároveň je patrné, že se velké inkasní firmy, které se zaměřují spíše na velké dluhy z úvěrů, distancují od řady dalších inkasních společností, jež pohledávky prostě levně skupují a pomocí platebních rozkazů vydělávají na nákladech řízení a právních krocích horentní sumy. A to i na lidech, kteří složenku či fakturu zaplatili, ale z nějakého důvodu, třeba v důsledku administrativní chyby, jsou vedeni jako dlužníci.

„Z pohledu věřitele je dnes nerentabilní malé částky upomínat na vlastní náklady nebo vymáhat prostřednictvím inkasních agentur. Legislativa umožňuje, aby malé pohledávky byly hned předány soudu, a původní dlužná částka je tak několikanásobně navyšována. K žalobě dlužníka by se mělo přistoupit teprve po vyčerpání možností mimosoudního inkasa,“ uvedl prezident Asociace inkasních agentur (AIA) Vladimír Gazárek.

Podle něho bývá původní dluh navýšen o tzv. přísudky, tedy soudem přiznanou výši nákladů na advokáta, soudní poplatky nebo třeba i náklady na tlumočníka či znalce. „Zde může dojít snadno ke zneužití původního dluhu ve snaze získat co nejvyšší přísudky. Takové žaloby tedy přinášejí nejen vyšší zatížení dlužníka, ale i zbytečný nárůst agendy soudu,“ dodal Gazárek.

„Pokud by stát svou pokřivenou legislativou přestal ekonomicky motivovat k zanedbání mimosoudního upomínání pohledávek a zaměřování se na postup založený na podávání žalob, jistě by se věřitelé, inkasní agentury i další subjekty na trhu pohledávek začaly zaměřovat ve větší míře na využití mimosoudního upomínání dlužníků,“ uvedla ve svém stanovisku AIA.

 odkaz na článek http://www.novinky.cz/finance/256049-velci-vymahaci-dluhu-chteji-mit-prednost-pred-soudy.html

celý článek v pdf klikněte zde

Lukrativní byznys přibrzdil Ústavní soud, který posvětil postup Okresního soudu v Ústí nad Labem, jenž vymáhatelům malých pohledávek přestal přiznávat vysoké náhrady nákladů (viz příloha). Na to zareagovala Asociace inkasních agentur: „Je pravda, že legislativa umožňuje, aby malé pohledávky nebyly řešeny nejprve mimosoudní cestou a dlužná částka se tak několikanásobně navyšuje. Ale také se opomíjí fakt, že dlužník si může za své problémy většinou sám, protože s věřitelem nekomunikuje.“

Prezident asociace Vladimír Gazárek připouští, že dlužník, který má opakovaně platit všechny náklady řízení, se dostává do existenčních potíží. „S ním i jeho rodina a vlastně celá ekonomika, protože od zadluženého člověka nelze očekávat zásadní příspěvky do státní kasy v podobě DPH nebo spotřebních daní. Stát má ještě jeden problém, a to je narůstající počet soudních sporů. Zahlcenost soudů je fakt a neochota slučování žalob na jednoho dlužníka tomu nepomáhá,“ sdělil Gazárek.

Například společnost Bazcom, která neuhrazené pohledávky odkoupila od dopravního podniku v Ústí nad Labem, postupně podala u okresního soudu asi 16 tisíc žalob. „Atraktivita přísudků (odměny pro vymáhatele přiznané soudy – pozn. red.) může přinést prospěch i některým věřitelům, kterým se daří prodávat balíky drobných pohledávek i za ceny převyšující nesplacené pohledávky,“ doplnil šéf asociace Gazárek.

AIA vidí řešení v legislativní úpravě, jež by měla přenést přiměřené náklady na mimosoudní vymáhání z věřitele na dlužníka, jak je to obvyklé v řadě zemí EU. Změnu požaduje i senátor za ČSSD Jiří Dienstbier, který chystá vlastní návrh novely zákona: „Pokud by stát svou legislativou přestal ekonomicky motivovat k okamžitému podávání žalob a exekucí, jistě by se věřitelé a inkasní agentury víc zaměřili na využití mimosoudního upomínání dlužníků,“ prohlásil.

odkaz na článek http://euro.cz/id/12ad3u0itre0nzltclmnjsjjf/detail.jsp?id=106065&isfulltext=1

Původní dluh je navýšen o tzv. přísudky, tedy soudem přiznanou výši nákladů na advokáta, soudní poplatky nebo třeba i náklady na tlumočníka, znalce apod. Zde může dojít snadno ke zneužití původního dluhu ve snaze získat co nejvyšší přísudky.  Takové žaloby tedy přinášejí nejen vyšší zatížení dlužníka, ale i zbytečný nárůst agendy soudu. K žalobě dlužníka by se mělo přistoupit teprve po vyčerpání možností mimosoudního inkasa!

AIA by ráda informovala veřejnost o problematice vymáhání nízkých částek, upozornila na chybějící legislativu inkasa pohledávek a rovněž tak upozornila na fakt, že v médiích je opomíjen fakt, že dlužník si může za své problémy většinou sám, protože s věřitelem nekomunikuje.

Problematiku vymáhání pohledávek nízkých částek vysvětluje pan Vladimír Gazárek, prezident AIA:

„Pohledávky za pokuty dopravních podniků, pohledávky za poplatky ve zdravotnictví, pohledávky z nedoplaceného pojistného, pohledávky za rozhlasové a televizní poplatky…  Již statisícům Čechů z nich běhá mráz po zádech, bohužel mnohým i opakovaně.

Současná praxe je taková, že z pohledu věřitele je nerentabilní tak malé částky upomínat na vlastní náklady nebo vymáhat mimosoudně prostřednictvím inkasních agentur. Je-li dlužník nezodpovědný a má dluhů více, je zažalován vícekrát. Položme si otázku, kdo má z takové situace prospěch a naopak, koho tento stav zatěžuje.

Dlužník, má-li zaplatit opakovaně všechny náklady řízení, se dostává do existenčních potíží, s ním i celá jeho rodina. Nepřímo se dostává do potíží i celá ekonomika, protože od zadluženého člověka nelze očekávat zásadní příspěvky do státní kasy v podobě DPH či spotřebních daní z nakoupeného zboží.  Ve stávající situaci má stát ještě jeden problém, a to narůstající počet soudních sporů. Zahlcenost soudů je fakt, neochota slučování žalob situaci nepomáhá.

Z výše uvedeného je zřejmé, že jako beneficienty se jeví ti z právníků, kteří dokáží soudní proces vymáhání drobných pohledávek zrealizovat s nižšími náklady, než jaké příjmy jsou jim soudem přiznány přísudky. Prospěch mohou mít i investoři do odkupů pohledávek, se kterými se efektivně fungující advokáti jsou ochotni podělit o část svých příjmů z přísudků. Atraktivita příjmů z přísudků může přinést prospěch i některým věřitelům, kterým se kvůli ní daří prodávat balíky drobných pohledávek i za ceny převyšující výši nesplacených pohledávek.“

Jaké je řešení této situace?  AIA vidí řešení v legislativní úpravě přenesení přiměřených nákladů na mimosoudní vymáhání z věřitele na dlužníka tak, jak je to obvyklé v řadě zemí EU. Pokud by stát svou pokřivenou legislativou přestal ekonomicky motivovat k zanedbání mimosoudního upomínání pohledávek a zaměřování se na postup založený na podávání žalob, jistě by se věřitelé, inkasní agentury i další subjekty na trhu pohledávek začaly zaměřovat ve větší míře na využití mimosoudního upomínání dlužníků.

AIA se již 10 let snaží o kultivaci trhu inkasních agentur, podporuje etické chování inkasních agentur a rovněž sleduje prostředí inkasa pohledávek v zahraničí. Bohužel, v porovnání s jinými zeměmi, vychází legislativní prostředí ČR jako jedno z nejhorších jak pro dlužníky, tak pro věřitele. AIA se domnívá, že je nezbytné přikročit k legislativním změnám a je připravena předložit své záměry a aktivně na změnách participovat prostřednictvím celé řady odborníků s mnohaletými zkušenostmi v této oblasti.

Pro zasílání Newsletteru AIA na Vaši e-mailovou adresu kontaktujte výkonnou asistentku AIA Ivanu Šárovou na ivana.sarova@aiacz.cz

Stoprocentní účast a nebývalý zájem členů AIA na zasedání valné hromady potvrzuje ochotu spolupráce mezi členy AIA a participace na řešení společných témat. Výrazně zvýšená aktivita Asociace inkasních agentur v posledních dvou letech přináší zájem inkasních agentur o vstup do AIA. Novým řádným členem se k 1.1.2012 stává ryze česká společnost Credit One, a. s. a novým přidruženým členem se k 1.2.2012 stává společnost UNIDEBT Czech, SE. AIA se nyní dostává k počtu 18 členů.

Vladimír Gazárek, prezident AIA říká:  „Přijali jsme do AIA další dva členy, nyní AIA zastupuje již 18 subjektů! Těší mne zájem nečlenských inkasních agentur o vstup do AIA a věřím, že příští rok, kdy AIA slaví 10 let, členská základna přesáhne počet 20 členů. Poslední dva roky nabraly aktivity AIA na obrátkách, stali jsme se rovným partnerem pro mnoho subjektů a organizací, obrací se na nás média, funguje institut Etického komisaře, který řeší stížnosti, naše doporučení respektují i nečlenské společnosti, a členové AIA se naučili těsněji spolupracovat a táhnout za jeden provaz. Věřím, že pokud se nám podaří tento pozitivní trend v AIA udržet, dosáhneme také pozitivních změn v naší branži, o něž se od počátku snažíme.“

Na Valné hromadě AIA byly přijaty změny ve stanovách a dva nové body Etického kodexu, které dále konkretizuji žádoucí a nežádoucí chování inkasních  agentur. Dle doplnění Etického kodexu inkasní agentura musí bezodkladně informovat věřitele, pokud dlužník věrohodně zpochybní existenci nebo výši dluhu a dále inkasní agentura nesmí v komunikaci s dlužníkem záměrně uvádět lživé informace. „Návrh na doplnění Etického kodexu byl inspirován některými dosavadními stížnostmi, kdy se ukázalo, že Etický kodex neobsahuje takový bod, na který by se dalo v tom daném případě poukázat, přestože zmíněné jednání inkasní agentury bylo jasně z pohledu etiky problematické. Jak říkáme od začátku: Etický kodex AIA je živý dokument, který se určitě bude neustále měnit a doplňovat a reflektovat aktuální stav a problémy na českém inkasním trhu.“ Dodává Radek Laštovička, viceprezident AIA.

Stanovy AIA byly změny v několika paragrafech a bodech, týkajících se zejména vnitřního chodu Asociace. Významnou změnou je schválení možnosti udělit finanční sankci do výše 50.000 Kč. Finanční sankci je oprávněna udělit asociační rada zejména v případech, kdy člen jedná v rozporu se stanovami AIA nebo s Etickým kodexem Asociace a ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu. „Doposud měla asociační rada pouze dva, v podstatě hraniční nástroje, jak řešit pochybení svých členů. První možnost byla příliš měkká – napomenutí a druhá možnost byla zase příliš tvrdá – vyloučení z AIA. Potřebovali jsme něco mezi tím, nějaký nástroj, který by se dal použít v případě, kdy člen AIA nerespektuje napomenutí a doporučení AIA a nesjedná v dané lhůtě nápravu.“ říká Vladimír Vachel, člen asociační rady.

Doplnění Etického kodexu AIA a zavedení finančních sankcí nevnímáme jako zpřísnění podmínek podnikání pro členské firmy AIA, což dokazuje také to, že změny byly přijaty většinou jednomyslně všemi členy AIA. Výše uvedené změny znamenají, že inkasní agentury sdružené v AIA kladou důraz na transparentní etické chování, jasně definovaná pravidla směrem k věřitelům i dlužníkům a nepodceňují reputační riziko, které s sebou inkaso pohledávek přináší.

Vítězům gratulujeme a všem zúčastněným děkujeme za jejich účast, sportovní výkony a hlavně za skvělou atmosféru!

více fotografií ze Sportovního dne AIA naleznete ve fotogalerii:

Fotogalerie Sportovní den AIA

Obáváme se, že pokud budou exekutorské zápisy zrušeny přinese to snížení vymahatelnosti práva pro věřitele a zároveň významné zvýšení nákladů na vymáhaní a tak i celkového dluhu. Negativní dopady ponese jak dlužník, tak věřitel. Tyto zápisy byly svěřeny exekutorům před deseti lety z důvodu nedostupnosti notářských služeb a tento stav dle AIA stále trvá. Exekutoři jsou velmi úzce profilovaní specialisté se zaměřením na dlužníky, notáři s ohledem na jejich široký záběr nemohou být v tomhle ohledu nikdy tak výkonní a pružní. Další neopomenutelnou výhodou vykonatelných zápisů ze strany exekutorů je jejich mobilita a ochota cestovat na dohodnuté místo s dlužníkem, kdežto notáři takto flexibilní zdaleka nejsou.

Prezident AIA pan Vladimír Gazárek komentuje situaci slovy: „ V naší praxi se exekutorské zápisy jednoznačně osvědčily. Pracujeme s nimi již téměř deset let a považujeme je za důležitý institut vymahatelnosti práva věřitelů, urychlují inkaso a dlužníky šetří od zbytečných a vysokých nákladů na soudní řešení. Považuji za nešťastné rušit něco co se v minulosti a v praxi osvědčilo, a je v zahraničí se široce využíváno (př. Francie, Belgie) a dobře funguje.“

Zde citace názorů jednotlivých členů AIA :

Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI Česká republika, s.r.o.: „Z důvodu negativních dopadů na dlužníky i věřitele vnímám snahu o zrušení exekutorských zápisů jako nešťastnou až společensky nezodpovědnou.“

Ladislav Procházka, jednatel DC GROUP, spol. s r. o.: „Aniž bychom chtěli snižovat význam notářů, musíme ze svých praktických zkušeností říci, že se exekutorské úřady vyznačují větší flexibilitou a jsou rovněž patřičně kapacitně vybaveny na sepisování vykonatelných zápisů. Připravované opatření zrušení exekutorských zápisů zcela jistě do budoucna poškodí jak věřitele, tak dlužníky.“

Roman Kouba, Financial Manager Profidebt, s. r. o. : „Přijde nám zcela neefektivní rušit exekutorské zápisy, které se v praxi osvědčily a mimo jiné jsou využívány i v řadě vyspělých evropských zemí. Rušení exekutorských zápisů na základě absence statistického výstupu o jejich zneužívání považujeme za zcela nešťastné a nelogické.“

David Faltys, výkonný ředitel, ALEKTUM INKASSO s. r. o. : „Snahy o případné zrušení institutu exekutorských zápisů vnímáme jako krajně nešťastné a populistické gesto. Exekutorské zápisy se v právní praxi osvědčily, jako standardní zajišťovací nástroje, které na jedné straně zvyšují ochranu věřitelů a na straně druhé usnadňují dlužníkům přístup k úvěrovým zdrojům.  Případné zneužívání institutu EZ mají řešit orgány činné v trestním řízení. Eliminace EZ z českého právního řádu by z pohledu rozvoje ekonomického i právního prostředí představovala jednoznačně krok zpět.“

Ivan Wolf, generální ředitel GGN inkaso CZ, a. s. : „Hlavními přednostmi  exekutorského zápisu jsou především časová a finanční úspora. Exekutorský zápis je možné podepsat během jediného dne, naproti tomu nalézací řízení může probíhat i roky. Další výhodou jsou finanční náklady, které v případě exekutorského zápisu jsou nižší než náklady za právní zastoupení a náklady nalézacího řízení. V důsledku nesplnění závazku sepsaného v exekutorském zápisu, může být bez dalšího proveden výkon rozhodnutí či exekuce, což poskytuje věřiteli vyšší záruku pro splnění dluhu. Exekutorské zápisy se z těchto důvodů osvědčily jak věřitelům tak současně i dlužníkům, proto spatřuji jejich zrušení jako výrazný krok zpět.“

AIA vyjadřuje jednoznačnou podporu Exekutorské komoře v jejích snahách o zachování exekutorských zápisů.

Negativní dopady ponese jak dlužník, tak věřitel. Před deseti lety byly tyto zápisy svěřeny exekutorům z důvodu nedostupnosti notářských služeb. Exekutoři jsou podle AIA velmi úzce profilovaní specialisté se zaměřením na dlužníky. Zatímco notáři (s ohledem na jejich široký záběr) nemohou být v tomhle ohledu nikdy tak výkonní a pružní. Výhodou vykonatelných zápisů ze strany exekutorů je rovněž jejich mobilita a ochota cestovat na dohodnuté místo s dlužníkem.

odkaz na článek http://www.podnikatel.cz/clanky/aia-je-proti-zruseni-exekutorskych-zapisu/